Střípky (básně to asi úplně nejsou) jsem začala psát na základce, většinou jsem se chtěla vypsat z nějakého strachu, lítosti nebo nepochopení, proto jsou takové, jaké jsou. Psala jsem je nejdřív do svého deníku, který si píšu asi 16 let. Nikdy mě nenapadlo, že bych je někomu ukázala. Knižně v nízkém nákladu pro přátele nakonec vyšly k mým 30. narozeninám v létě 2014, kdy jsem je vypustila ven a mnohému i sobě tím odpustila. Díky mému muži dostaly podobu „opravdové“ knihy .