Stromy
Stromy dívají se na nás z výšky, na nás malé, upatlané životem, který neumíme žít. Nevíme, kdo jsme a kam jdeme… Vznešené stromy opory ptákům, jejich hnízdům, úkryty zvěři, mláďatům,[ . . . ]
Střípky (básně to asi úplně nejsou) jsem začala psát na základce, většinou jsem se chtěla vypsat z nějakého strachu, lítosti nebo nepochopení, proto jsou takové, jaké jsou. Psala jsem je nejdřív do svého deníku, který si píšu asi 16 let. Nikdy mě nenapadlo, že bych je někomu ukázala. Knižně v nízkém nákladu pro přátele nakonec vyšly k mým 30. narozeninám v létě 2014, kdy jsem je vypustila ven a mnohému i sobě tím odpustila. Díky mému muži dostaly podobu „opravdové“ knihy .
Stromy dívají se na nás z výšky, na nás malé, upatlané životem, který neumíme žít. Nevíme, kdo jsme a kam jdeme… Vznešené stromy opory ptákům, jejich hnízdům, úkryty zvěři, mláďatům,[ . . . ]
Leden a všude kolem láska mrazí lidé mají zmražená srdce přesto se objímají (19. 1. 2005, 23.30)
Jaro spoléhám na jaro jednou přijde – zelená slunce květy láska Ty a budu to přát všem lidem na světě zatím ale mrzne… (19. 1. 2005)