Narodila jsem se a žila jsem přes 25 let v Praze. Nyní žiji v Hradci Králové se svým mužem a třemi krásnými dětmi. Pracovala jsem pro dvě neziskové organizace zabývající se životem lidí se sluchovým postižením. V současné době pracuji jako lektorka v kurzu češtiny pro dospělé neslyšící pedagogy a vychovatele. Maluji a tvořím pro radost ze samotné činnosti, své mandaly ráda daruji přátelům a známým.
Kromě malování mandal mě baví obnovovat barvami staré věci – nábytek, vymalovat místa v bytě, barvit oblečení, zkrátka dávat starým věcem nový život. Baví mě focení, filmy, knihy a hudba. Mým dětským snem bylo, že budu hrát na bicí jako táta, ale chodila jsem nakonec do lidušky na zpěv. Malování jsem se nikdy speciálně nevěnovala.
V jednom období jsem si nejvíc vyčistila hlavu při samostatných výletech na kole, při plavání, běhání na běžkách, nebo při přechodu nějakých hor jen se stanem a kamarády. Hledala jsem také svoje hranice při horolezení – mým „vrcholem“ jsou cesty v chorvatské Paklenici. Nejcennějším horským přechodem pro mě byl přechod bulharské Rily, kdy jsme v deseti dnech zažili 3 roční období najednou – od sněhu k jarním potůčkům až k tropickému vedru. Odtud i některé moje fotky.
Aktuálními radostmi (i starostmi) mého života jsou naše děti a rodina.
Dnes víc maluju, užívám si darů naší zahrady, posezení u ohně nebo pod stromem, baví mě tvořit vyvýšené a vyplétané záhony z proutí vrb, nebo přespávat s rodinou v zahradním teepee.
Jsem vděčná, že mohu prožívat život se svými blízkými v lásce, že mohu malovat, tvořit, dělat svou práci, která mě baví, pracovat mezi mladými neslyšícími lidmi. Jsem vděčná, že jsem dostala důvěru a že má práce je relativně svobodná. Děkuju svému muži, že mi pomáhá plnit mé sny, že se nebojí změn a učí mě víře, že se vždy děje to nejlepší pro nás všechny.
Kontakt: mares.pavlina(zavinac)seznam.cz